Mistrovský titul zatím není žádná rutina. Takže i když mnozí už dávno žijí letními přípravami a kauzami (no některé se přehlédnout nedají, že), my v Kolíně jsme se rozhodli, že si titul ještě připomeneme na lodi Kolinea.
Deset věcí jsem od trenéra Jarolíma za poslední roky nepochopil, ale povznesl jsem se nad to. A kolikrát si řekl - udělej se Slavií titul a je mi to jedno.
Ale vyhazov kapitána, který mel dle mého až neuvěřitelné slovo a respekt?!
Posedmnácté celkem. Po roce a tedy s obhajobou. Mistři. Nejlepší tým v naší zemi. Dlouhou dobu jara se to zdálo jasnou věcí. V dubnu se rozhostila mlha. Ale po zavrávorání přišla tečka - výhra nad Budějovicemi a nyní na Žižkově. Nikdo už nemůže být lepší…
Po hromech a blescích přichází jako mávnutím proutkem nádherná květnová neděle. Minule jsem v návalu bezmoci nad hroutícím se snem odvolával trenéra, dnes (obrazně) lítám po fotbalových nebesích…
Po ukončení zápasu Slavia - Slovácko jsem byl v absolutní depresi. Možná znáte… Níže uvedeným textem jsem nechtěl zatěžovat tento web, ale GeorgK zde chce mít tribunu názorů a prý Slaviablog i tento můj názor unese. Takže čtěte…
Člověk nechce hanit své mužstvo, svůj klub. Zvlášť když je na prvním místě své soutěže a dává pomýšlet na splnění mistrovského snu. Ale už toho začíná být nějak moc. A navzdory snaze být nad věcí a nepodléhat první náladě, stejně nakonec docházím k závěru, že my jako Slavia - začínáme být trapní a marní.
Nádherný fotbal, óda na fotbal tak častují těsně po skončení dnešní remízový zápas média. Bylo to však tak úžasné? Z mého pohledu nikoliv. [Čti dál →]
