Po plichtě v Žilině se čekalo na sešívané vítězství v Příbrami. Příbramská defenzíva ale slavila úspěch. Těžko se hledají síly, těžko se dává penalta. Těžko se to pak komentuje. Ligové prvenství ale o šest bodů. Teď už jen dohrát europoháry…
Marné byly řeči o formě Slavie. Favoritovi, prý. Kdo ale viděl poslední utkání sešívaných bez růžových brýlí, nemohl být takový optimista. A Evropa je Evropa. I ve fotbale.
Otočený zápas proti Teplicím, jdeme do trháku. Slavia potvrdila fluidum domácího prostředí Edenu a opět navyšuje náskok na pronasledovatele. Nálada je úžasná. A stejně jako v zápase, tak i v lize můžeme mluvit – o zlomu v půli. Špatný začátek je v obojím případě zapomenut…
Jak jsme si na podzim zvykli chodit za zábavou do Edenu, zvykli jsme si též na radostné předehry i dohry v podání dávných rivalů. Někdy však člověk dochází k radosti po hodně nepřímé cestě – jako o svátečním listopadovém víkendu…
Žádní sýčci a žádní čerti na zdi po nedělním podvečerním výkonu. Na druhou stranu – v Budějovicích Slavia jasně vedla 2:0 a člověk by čekal, že takové utkání náš tým dovede ke zdárnému konci. Namísto toho teď zhodnoťme, že za poslední čtyři utkání jsme porazili jen Brno, dvakrát remizovali (Boleslav, Budějky), s Villou prohráli.
Skupina Poháru UEFA pro nás začala svátečním utkáním. Zápasem podzimu. Do Edenu dorazil nyní člen „Top 5″ anglické Premier League. Dopředu bylo vyprodáno a čekalo se, jak se Slavia – náš nejlepší tým – popere s elitou zahraniční…
