Nemá to smysl…
říkám si o výsledku pondělního zápasu s Plzní. O nynějším dění ve Slavii. Každé slibné vzepětí je neprodleně následováno těžkým kolapsem.
Jako před lety. Kdy jsme se plácali v bahně a světlo tunelu neviděli. Než přišel záblesk, titul a jeho obhajoba…
Nemá to smysl – si asi řekl i Vladimír Šmicer a oznámil konec kariéry. Padá tím symbolická šance na titul. Takhle končí „Štístko“. Jeden z nejúspěšnějších hráčů nejen sešívané, ale celé české fotbalové historie.
Zkuste sepsat jeho fotbalové úspěchy a budete zaměstnání tak na pět minut…
A pak přijde blbý podzim, blbý zápas. Vše náhle nedává smysl. Cokoliv se udělá je blbě. Jakýkoliv zápas se hraje, má blbý výsledek. Chybí radost ze hry. Naděje na úspěch.
Přitom Vladimír přinesl při svých podzimních střídáních oživení na hrací plochu. Oživení na tribunách. Persona. Pozitivní stimul. Poslední ostrůvek pozitivismu v našem podzimním marnění.
A teď se náhle rozhodne a zbalí se. Končí.
Není to normální. Nemá to smysl.
Asi jako atmosféra v kabině úřadujícího mistra.
K doplnění koloritu chybí už jen výstup trenéra se slovy, že titul stále není ztracen, že o něho ještě Slavia zabojuje… S kým? Kdy?
Proč ne?! Vlastně malým ten, kdo zná jen malé cíle… Praví klasik. Pokud nechci vidět druhý filozofický pól myšlenky a přemýšlet o paranoie, schizofrenii, bludu.
Tedy na druhou stranu soudnost by se nám hodila. A sebereflexe. Ve Slavii.
Kolikátí vlastně v tabulce jsme? Hrajeme vůbec o pohárovou Evropu? Nebo jen o přežití. Jak to, když v létě bylo vše v nejlepším pořádku, Liga mistrů nám málem ležela v klíně (aspoň dle prohlášení)
… Krutý odporný podzim. Sešívaný duben v říjnu a listopadu. Krize koncepce i ducha. Koho? Vedení klubu? Trenéra?
A kde je hranice fanouškovství či jen dočasné (slávistické) rezignace? Nutnost utéci do vlastního světa a odloučit se od decimující pachutě oblíbeného klubu, aby nás to v běžném životě neničilo…
Otázky, otázky, otázky. Ne. nemá to smysl. Věřím Ti to, Vladimíre. Ale mrzí to. Mrzí ztráta osobnosti, která jako jedna z posledních navzdory tlakům nesla sešívanou vlajku a neklesala na mysli.
… Aneb když Slaviablog, tak Slavia – blog. Jsem hluboce zklamán a dám to vědět. A vlastně v tom všem je mi jedno, jestli trenér odejde nebo bude v zimě sestavovat novou sestavu. Protože obojí může být dobře. Obojí může být blbě. Můj „kšeft“ to není. Jen slávistické emoce jsou na pochodu…
Diskuze - Přidej komentář