Tři body za promrznutí: Slavia – Č Budějovice 3:2
České Budějovice jsme porazili 3:2. Z promrznutí jsem se dostával ještě dlouho doma pod dekou. A přemýšlel, jestli to byl fajnový zápas, jak líčil trenér Šilhavý, či horor, který nezaslouží opakování.
Pravda, dali jsme tři krásné branky. Nejprve ve druhé minutě kapitán Standa Vlček překvapil všechny svou jistou dorážkou do prázdné brány – 1:0. A pak překvapil podruhé v 10. minutě, když už překonal brankáře soupeřů, ale nejprve tyč pravá, pak levá a pak nepovedená dorážka Krajčíka.
Čímž se nadějnost umírnila a zápas se dostal do zběsilého průběhu. vyrovnávací střela Černáka byla z pohledu nezávislého fanouška povedená. Ale my v Edenu pro střely ze třiceti metrů, které našemu brankáři „zaplavou“ moc pochopení nemáme. Takže v chladném podvečeru jsme zůstali jako opaření.
Pak nás sevřela křeč. Kdy ne vše mělo svůj smysl a máloco se povedlo. Byli jsme lepší a aktivnější, ale taky zmatení, ve finále neefektivní. Až pak přišla 33. minuta a nejprve Trubilova hlavička do břevna, načež Janda taktéž hlavou míč dorazil už pohodlně do sítě – 2:1.
Zdálo se, že nastolíme v Edenu řád a půjdeme jistě za vítězstvím. Jenže Naumov neproměnil sólo na brankáře a z protiútoku druhá střela (Ondráška) tentokráte z blízka a z úhlu na Seneckého opět rozvlnila síť. Ani tentokráte opaření neznamenalo zahřátí. Ba naopak.
Brankář, který před týdnem vychytal tři body na Strahově se musel červenat a bude muset své renomé ještě prokázat.
Naštěstí měl ale přeci jen svůj den Standa Vlček, jubilant čtyřstovkový – ve 44. min proměnil Grajciarův přetažený centr v rozhodující gól 3:2.
Divoký první poločas plný branek neměl v druhé půli následování. Byly šance, i neuznaný ofsajdový hattrick Standy Vlčka. Ale posledních deset minut už jen obrana a strach. A spící trenér jarolím poslal střídající duo Šenkeřík, Ivanovski až na poslední chvíle. Přičemž k brejku se nedostali.
Závěrečný hvizd byl osvobozující. Tři body jsou doma, resp připočteny v tabulce. Jarní naděje dále žije.
A rychle pryč ze zimy. Domů.
Pravda je, že oslnivý výkon to nebyl. Pochvala za dva góly Standovi, ale mohlo jich být více. Překvapilo nasazení Naumova, mrzí jeho neproměňování šancí – včera měl dvě tutovky. Překvapuje absence Ivanovskiho v útoku. Měl jsem pocit, že je to posila zimy. A hle – z něho hráč na lavičku a poslední minuty.
Záloha je chvíli vidět a chvíli matnaá a k ničemu. Výkon se zlepšil příchodem Milana Černého, který se nebojí jít do souboje jeden na jednoho, dovede i dobře vyslat kolmici. Ale završení to včera nemělo.
Brutální zákroky, které opět trapně toleroval hlavní rozhodčí – Franěk – vedly ke zranění Jandy.
Má-li být toto znakem českého fotbalu, pak základem je vysoké pojištění na nohy všech hráčů Slavie, protože soupeřovým příkazem číslo jedna je – zničit, zlomit, pokopat.
Ale zpět k utkání. Chyběl mi včera větší důraz obranné složky zálohy, tedy např Trappa. Ale tipuji spíš zdravotní limit. Z obrany Krajčík zahrál standard, Hubáček též. Kopic s Lafrancem se mi líbili.
Celkově ale naše defenzíva – nejistá, nedůrazná a vše se zachraňuje na poslední chvíli. Chce to ještě čas. A bohužel Tavares byl jen jeden. Přesto – v těžších utkáních už musíme být jistější a dravější.
Toť mé zhodnocení zápasu.
Sestava: Š. Senecký – M. Krajčík , K. Lafrance , M. Kopic , D. Hubáček – P. Grajciar , P. Trapp , P. Janda (46. M. Černý ), V. Trubila – S. Vlček (86. M. Ivanovski ), R. Naumov (88. Z. Šenkeřík )
pozn: prezentováno též na www.slaviaman.wz.cz
Diskuze - Přidej komentář