Klid po remíze
Spokojeni jsou všichni. Slávisté v derby neprohráli, tudíž odstup od rudých zachovali a zdá se, že zabránili komplikacím v mistrovských úvahách. Sparta sahala po senzační a nezasloužené výhře, ale nedosáhla.
A teď se dozvídáme, že je vlastně vše jak má být. Ale o Slavii i Spartě, o mistrovských bojích víme své.
Hlavně tedy víme, že dát šanci Spartě dýchat, tedy myslet na titul, může být smrtelně nedobré. Čiliže trefa Petra Jandy značící remízu odvrátila chmurné vize, ke kterým by mohlo (i nemuselo) dojít. A také víme, že sparťanské tvorstvo, dokud jeho tým neztratí naději na titul – šíří kolem sebe arogantní náladu a prohlašuje se mysliteli a pány tvorstva.
Což je obojí nepřípustné. Degenerace dlouholetou úspěšností tohoto klubu je zřejmá. Je dobře, že jsme remízovým derby nedali šanci k snadnému návratu rudošlápku do sedel. Osm bodů ztráty by sice bylo hodně …
Ale taky víme, že Slavia dokud titul nedrží v ruce, nesmí na něj myslet. Neb z toho pomyšlení kolabuje a klopýtá, ničí sebe i své fanoušky. Takto remízou udržela se nálada, odolalo se možnému téměř až tradičnímu jarnímu pádu… (tedy ne že by byl definitivně vyloučen, ale… )
Pravda je, že derby mělo ze strany Slavie dobrou kvalitu. Vynikal Švento, bojoval Besta, a celkově to byl kompaktní výkon. Jenž narušila jen náhodná branka soupeře a druhofázově též neschopnost nás samých v zakončení.
Nabídnout rudým výhru a oživit jejich šanci na titul při tak děsivém herním projevu a do nebe volající neschopnosti jejich parkrát za sebou si přihrát, by bylo zbytečné drásání. Možná by o to více do týdne vynikla sparťanská neschopnost. (… Možná o to více by se zhmotnila slávistická křehkost.)
Takto je jasno: trenér Jarolím i jeho sešívaní jsou spokojeni, náskok 11 bodů je nádherný (k tomu pomysleme, že Sparta vlastně musí mít o bod víc než my, neb bodová rovnost je v náš prospěch při lepších vzájemných zápasech). A trenér Jozef (jehož velmi nemám rád za jeho kdysi rádoby poučné řeči o sešívaných) je spokojen s bojem o druhé místo a tetelením se ve vlastním rudém bahně.
Budiž. I já jsem spokojen. Matematicky jsem chtěl remízu. Mám remízu. Tedy výhra by byla hezčí. Jenže osm minut před koncem bych za remízu i ruku utrhl…
Takže po remíze všude klid… Nebo je to jen zdání?!
Diskuze - Přidej komentář