Remíza pro F. Veselého
Zdálo se to jako tradiční zápas Slavie v evropských pohárech. Zprvu snaha, pak gól soupeře a pak už jen marná snaha, rezignace. Po gólu Madura zkraje druhé půle a vyloučení Šenkeříka bylo zaděláno na další debakl. Osud je však nevyzpytatelný… A slávisti taky….
Takže ani toto naše hráče nesrazilo. I když někdy pomohlo břevno, jednou rozhodčí při špatně odmávaném ofsajdu… V tu chvíli jsme byli na ručník. Zatlačeni v těžké defenzívě, bez jakéhokoliv náznaku zájmu překročit půli.
Jak na tréninku, jak sparringpartneři, odsouzeni jen ke stínování, naznačování. Nikoli však ke hře.
Upadala i nálada v hledišti. Které jinak o sobě dávalo dlouho dobře vědět. Přičemž pocta Františku Veselému byl vrchol dosavadních choreografií a zaslouženě se těší pozornosti médií.
Když jsem kolem 75. min chtěl kamarádovi poslat „sms“, že to hrajeme opět strašně a jen Valencijská bohorovnost nás nežene do záhuby a k debaklu, když jsem si říkal, proč naši hráči alespoň něco nezkusí, proč nevydají poslední síly k pokusu o zteč (ano, ano v hledišti se to dobře povídá… a přemýšlí), tak přišel nečekaný roh a ještě nečekanější hlavička v průběhu podzimu odsuzovaného Petra Jandy 1:2.
Nemohl jsem ještě ani po chvíli věřit tomu, že je míč fakt v síti a gól platí! Radost vůkol strhla možná i hráče k ofenzívě z posledních sil. Tankový průnik Hlouška po „zajímavém“ rozehrání standardky (lze-li tak mluvit o faulu na půlce…) dokonal přesným zakončením Grajciar.
Eden vřavě odolal. Už dlouho nepamatuji takový hukot. A taky dlouho nepamatuji, kdy jsme ze Slavie odjížděli s chrapotem…
Stačilo málo, branky dělilo 5 minut, dalších 5 minut trval nápor sešívaných ve snaze urvat nečekaně nabídnuté vítězství.
Tak málo nám – fanouškům – stačí, abychom odcházeli z Edenu v dobré náladě. Ne jak zpráskaní psi. Tak málo nám stačí, abychom přehlédli nulovost výkonu Naumova, totální kolaps ofenzívní myšlenky a brejkových ambicí, které nás zdobily ve Valencii. Deset minut, kdy krajčík s Grajciarem předvedli něco z arzenalu své spolupráce, která umí motat hlavy a nohy soupeřům.
A dalo by se pokračovat.
Páni hráči – díky, že nemusím vymýšlet další epitaf a opět smutnit nad hrou a výsledkem, nehledat v sobě sílu k další víře. Ano nevyhráli jsme – tedy nemáme vyhráno, ba v lize zdaleka meškáme.
Ale tenhle boj s Valencií stál za to – ukázali jste, že v sobě máte sílu k nečekaným věcem, že se umíte nevzdat (jako s Lille), že existuje možnost nelámat nad vámi hůl…
Nechci sklouzávat k levnému pesimismu, ale někdy o vás a vaší snaze ve Slavii člověk pochybuje.
Ale vy máte na víc…!
Sestava: Romanovs (28. Vaniak) – Krajčík, Čelůstka, Vomáčka, Hubáček – Grajciar (86. Šmicer), Trapp, Suchý, Hloušek – Šenkeřík, Naumov (46. Janda)
x x x
PS: Díky Davidovi za nápad se svíčkou pro F. Veselého. Člověk v tom shonu práce-hurá na fotbal zapomíná na věci důležité. Díky.
A Franto Veselý – díky za pomoc shora, ta remíza je jistě i Tvým dílem. A pro Tebe.
Diskuze - Přidej komentář