Kladno? Smeteno…
Na hrotu sám Necid, v základu Šmicer. Nedávno bychom nadávali, teď víme, že to je základ ofenzívní smršti. Kterou tentokrát odneslo Kladno… 5:0, zní konečný verdikt.
A to si přiznejme, že Slavia hrála spíše na půl plynu, těžila spíše z chyb soupeře. Na druhou stranu dnes večer nebylo potřeba předvést 100%.
Na hráčích jakoby se projevila soutěžní pauza, takže v první půli dost nepřesností a nedůsledností. Ale fanoušci tým podpořili. Navíc Šmicer, znovuzrozený špílmachr i střelec, vstřelil již ve 14. min lobem přes brankáře gól na 1:0, takže uklidněni hned zkraje.
Při té brance než ten míč zapadl do sítě a bylo jasné, že to branka opravdu je, že míč nepřeletí břevno, že na něj brankář nedosáhne – jsem si vzpomněl na Vladimíra v mistrovské sezóně 95/96. A jakoby mě zamrazilo. Takovýto hráč přemýšlí o své poslední sezóně?
Ale zpět – tedy po jeho brance přišlo zklidnění. Pravda, bylo to třeba. Protože některé zákroky kladenských benevolentně Královec ponechával bez povšimnutí. Sešívaní tak spíše hlídali své zdraví a zkoušeli štěstí spíše brejkovými akcemi než trvalým tlakem. I když – ze hry měli rozhodně více, Kladno působilo dost marně.
Již tradiční víření předvádělo i trio Belaid, Černý, Jarolím, vpředu se bil Necid; a v průběhu první půle to mnohokrát zavánělo brankou. Za zmínku nejvíc pak stojí signál standardky ze 43., kdy přiťuknul na metru Černý Jarolímovi, ten dlouze před vápno na teč Necidovi, jen kýženému zakončení Černého chyběl půl metr, obrana i brankář soupeře zůstali v údivu. My též! Škoda.
Druhou půli otevřela Slavia opět pozvolným nenápadným tlakem. V 55. agilní Krajčík utekl po pravé lajně a předvedl první centr svých tradičních kvalit, Černý ve vápně nastavil levačku takovým způsobem, že síť se nejen třepetala, ale div netrhala, brankář Pavlík neměl šanci – 2:0.
Kladno odpadlo a sešívaní si v pohodě kombinovalia hráli bago, chvíli pak fotbal, pak zase jakoby nic vyčkávali. Šmicera vyprovodili tribuny ve stoje, příchozí Ivana se pak předvedl v 70., postupoval z levé strany a před šestnáctkou zamířil dokonale – o levou tyč přízemně střílený míč zapadl do sítě – 3:0. Spokojenost. Mexické vlny oběhly stadion, vyzkoušel se nový pokřik „Co to zpíváte?“. I skandování „Mistři, mistři!“ znělo Edenem. Jako jarní vzpomínka, jako nové přání…
V euforii pak dokonal dílo po Šenkeříkově střele dorážkou Volešák – 4:0. V 90. pak Ivana tentokráte z pravé strany udělal slalomové tyčky ze dvou obránců a mezi brankářem a dalším obráncem namířil balon přesně tam, kam bylo třeba – v klidu, jistě – síť se rozvlnila, ochozy vybuchly nadšením popáté!
Závěrečný hvizd jen odstartoval děkovačku velmi slušně zaplněného Edenu. A vlastně nádherný večer po té. Kladno bylo na hlavu poraženo, smeteno…
Druhá pětka na podzim, samé výhry v Edenu, bez inkasované branky. Po deseti zápasech celkem skóre 28:6, za pět domácích utkání 16:0 – krásné, krásné, krásné.
Prostě není k tomu víc co říct. Jen snad, že to nemohou být chvíle prchavé. Ty musí trvat navždy… Co je to nesnesitelná lehkost bytí? Je to tento pocit?
Přehled, domácí zápasy podzimu – liga:
Slavia – Příbram 1:0
Slavia – Bohemians 5:0
Slavia – Jablonec 2:0
Slavia – Olomouc 3:0
Slavia – Kladno 5:0
Branky: 14. Šmicer, 56. Černý, 69. a 90. Ivana, 86. Volešák. Diváci: 11 285. Rozhodčí: Královec
Slavia: Vaniak – Krajčík, Suchý, Brabec, Hubáček – Belaid (68. Volešák), Jarolím, Tavares, Černý – Šmicer (63. Ivana), Necid (75. Šenkeřík).
Diskuze - Přidej komentář